přihlásit (s)registrovat konference
  v     v  
  Články  Aktuality  Seznamy  Knihovny 
30. března 2011
Václav Hrabák Ing.

Rozhovor s Chetnou Shuklou




Část z rozhovoru s indickou homeopatkou Chetnou Shuklou, která přijede v květnu 2011 opět do Prahy se svou kolegyní z Indie Kamal Sethna (můžete se s nimi setkat na seminářích "Léčení 6. smyslem" a "Léčení krystaly a drahými kameny", viz odkaz na titulní straně tohoto webu nebo www.freewebtown.com/sethna nebo homeopatie.ivories.cz/kamal)

Jací lidé vyhledávají v Indii homeopatii?

Všechny typy lidí vyhledávají homeopatii. Existuje skupina lidí, v jejichž rodinách je homeopatie tradicí, takže ti vyhledávají homeopatii. Pak jsou tu ti, kteří jsou nespokojení s léčbou, kterou podstupují, takže vyhledají homeopatii. A pak jsou tu ti, kteří jdou rovnou k homeopatovi, protože si jsou vědomi zdravotnického systému v Indii. V Indii máme na výběr, můžete si vybrat kterýkoli systém léčby, je to zcela na pacientovi. Vláda či stát nikomu nic nevnucuje, ačkoli jsou tu věci, které jsou zdarma a přístupné všem. Takže k nám chodí různí lidé, široké spektrum.


V současné klasické homeopatii se často zdůrazňují symptomy mysli, jak by si z tohoto pohledu popsala co je to léčení?

Nejdřív k první otázce. Říkáš, že klasická homeopatie zdůrazňuje příliš mysl. Je pravda, že, začalo to někde v minulosti, řekněme tak za poslední desetiletí, v některých systémech homeopatie, či v praxi některých homeopatů, je kladen přílišný důraz na mysl, tělo „se rozvedlo“ s tělem a důležitost byla přisouzena pouze mysli, ačkoli tělo a mysl tvoří neoddělitelnou jednotu, jsou jedno. Takže to, co se objeví v mysli, se odráží i v těle, a čím člověk trpí v těle, má vliv na mysl a vyvolává to v ní určité stavy. Objeví-li se tedy tělesný symptom, rozhodně k němu existuje simultánní změna stavu v mysli, a objeví-li se mentální symptom, existuje simultánně i změna v těle. Takže když máš fyzický symptom, nebo nemoc, nebo lze říct syndrom, musíš vzít totalitu, zahrnout mysl i tělo, to je pak léčení. Když vezmeš v úvahu nejen ledasjakou totalitu symptomů, ale celý portrét, jak tomu říkáme, pak je to léčení. Vzít v úvahu každý jednotlivý nemocný aspekt jedince a pomoct mu vzdát se nemoci, protože, jak jsem řekla, nemocní lidé potřebují svou nemoc.

Takže léčení znamená, že člověk se dostane do bodu, kdy přestane potřebovat svou nemoc. A jakýkoli terapeut, ať už homeopat, alopat či auyrvédský lékař, asistuje pacientovi, dává mu ten pravý impulz správným směrem, aby mu pomohl vyléčit sama sebe. Takže v podstatě léčení je něco, co se děje uvnitř v systému a organismu nemocného člověka, není to něco vně. Všichni máme vrozený léčebný mechanismus, takzvaný imunitní systém, který je řízen emocemi, neurologickou soustavou, endokrinní soustavou, a jdeme-li ještě dál za hmotu, je spojen s duchovním světem, protože vše je propojeno a existuje tu Vyšší síla, která pomáhá zachovat jeho harmonické fungování. Takže léčení je něco uvnitř organismu, nikoli něco, čeho se lze dotknout a získat to venku. Nemocný člověk potřebuje vyléčit sám sebe za něčí pomoci...já sama jsem homeopat, takže u mne za pomoci homeopatie, protože s tou umím zacházet nejlépe.


Ve své praxi používáš tzv. "koeficient léčitelnosti", můžeš nám popsat co to je?

Od té doby, co jsem začala praktikovat, vím, a asi je to v mých indických kořenech, všichni to víme, čteme to ve všech učebnicích medicíny všech typů, že to, co pomáhá, je vrozený léčebný mechanismus, či imunitní systém. Když se říznu při práci v kuchyni nebo se spálím, nepotřebuji běžet k lékaři. Trvá to dva dny až 72 hodin, než se zhmožděnina či popálenina zcela zahojí. Tento léčebný mechanismus neustále pracuje, rodíme se s ním, všichni ho v sobě máme. Když lékař provede operaci...jak se pacient bude hojit? Někteří se hojí nádherně, některým se tvoří keloidy, či jizvy, některým zůstávají otevřené rány. A nevíš proč. I když lékař operoval stejně. Pacient se zahojí a chirurg řekne: „provedl jsem dobrou práci, operace byla úspěšná“. Ale jsou situace, kdy všechno bylo v pořádku, technicky bylo vše správně provedeno, cévv dobře zašité, ale něco nefungovalo, a to něco byl vrozený sebeléčebný mechanismus...a to je léčitelnost..schopnost každého jednotlivého člověka sám sebe léčit. Takže když je člověk zdravý, je si sám sobě tím nejlepším terapeutem, nemusí hledat žádnou pomoc venku v podobě léků. Ale když je člověk nemocný, není sám sobě nejlepším terapeutem, proto potřebuje vnějšího průvodce či pomocníka, aby mu pomohl dát tento mechanismus do pořádku. V nemoci samoléčebný mechanismus trochu spí a je neúčinný, nebo ne tak účinný jako ve zdraví. Takže celý můj koncept je model, jehož vzniku naslouchala moje máma. Spolu jsme ho dávaly dohromady a nazvaly jsme ho CMC koeficient léčitelnosti.

Jde o soubor otázek, které pokládáte pacientovi během anamnézy a které v podstatě ukazují na přítomnost atributů zdraví. Jejich přítomnost definuje, zda máte schopnost sám sebe vyléčit, nebo ne. Takže když ke mně přijde nemocný člověk, posuzuju tuto jeho schopnost během anamnézy tak, že rozhovor prokládám určitými otázkami. Jsou to velice jednoduché otázky, například se najednou pacienta zeptám: „Jsi připravený se vzdát své nemoci?“ Pokud je spontánní odpověď „ano,“ pak vým, že skóre je dobré. Nebo najednou položím otázku: „Dovedeš si představit, že se uzdravíš?“ Někteří odpovídají: „Ne, to není možné.“ Pak se ptám: „Věříš tomu, že musíš trpět stejnou nemocí, jakou trpěla tvá rodina, nebo tvůj otec?“ A pacient odpoví: „Ano, rozhodně budu trpět stejnou nemocí, neexistuje žádná cesta, jak se tomu vyhnout.“ V takovém případě si poznamenám negativní skóre. Existuje tedy seznam otázek, pomocí nichž můžeš zjistit, zda se pacient opravdu chce vyléčit, nebo nikoli. Ale tím to nekončí. Poté, co zjistím, že se pacient nechce uzdravit, co uděláš, přeci ho neopustíš. To, že říkám, že se musí chtít vyléčit, neboli potřebuje mít vlastní vůli k uzdravení, nezbavuje lékaře zodpovědnosti být lékařem. Pak si musíš sednout s pacientem, pracovat s ním, mluvit s ním, ujišťovat ho, změnit jeho přesvědčení, pokusit se transformovat jeho přesvědčení, a přivést ho do bodu obratu a odtud pokračovat dál. Já praktikuji homeopatii, takže já dávám homeopatické léky, které stav pacienta zlepší. Zkrátí cestu utrpení pacienta nebo ho zbaví potřeby mít nadále nemoc. Je to tedy něco jako IQ nebo EQ, proto tomu říkám CQ. Inteligenční koeficient, koeficient emoční inteligence a CQ, což je v podstatě bodový systém, který ukáže vnitřní samoléčebnou schopnost kteréhokoli nemocného nebo zdravého člověka. To je tedy model CQ.

Díky za rozhovor

(v lednu 2010 se na Vinohradech ptali Kateřina Stejskalová a Václav Hrabák, přeložila Kateřina Stejskalová)


Chetna Shukla



zobrazit všechny články tohoto autora
logo.gif
titulní strana

publikační server
Homeopatie.
Ivories.CZ
přeji si zasílat
na můj e-mail:

autoři
měsíc
slunce
východ:06:38
západ:16:50
(50E 15N)
kontakt

vaclav.hrabak

volny.cz