přihlásit (s)registrovat konference
  v     v  
  Články  Aktuality  Seznamy  Knihovny 
19. dubna 2009
Václav Hrabák Ing.

S Robinem Murphym o homeopatii a homeopatech nejen v USA




(tento rozhovor vyšel v časopisu Homeopatické listy, zima 2008)

Jaká je pozice homeopatie ve Spojených státech?

Homeopatie je zde legální a může ji praktikovat kdokoliv, věnují se jí lékaři i mnoho laiků, ale není tak silná jako u vás v Evropě. Máme celonárodní homeopatickou organizaci, ale já osobně se v žádných těchto společnostech neangažuji už přes dvacet let. V Americe ani neučím, jedině v zahraničí.
Homeopatie má však v Americe dlouhou tradici. Mnohem delší než v jakékoliv jiné zemi. První homeopatickou školu založil Hering v Pensylvánii. A první lékařská homeopatická fakulta, kde studovaly i ženy, byla v Michiganu.
Homeopatie je součástí naší historie, našeho zákonodárství. Všechny homeopatické léky se dají koupit bez předpisu, může si je koupit každý. Některé lékárny omezily prodej nosod, ale to proto, že se tak rozhodlo jejich vedení, stát s tím neměl nic společného. Existuje tu mnoho kurzů domácí homeopatie, víkendové kurzy... Ale škol vyučujících homeopatii je tu jen pár. Máme tři naturopatické fakulty a ty vyučují homeopatii jako jeden z předmětů. Učí se tam výživa, masáž, rodit děti, homeopatie, podobné věci, jako se učí lékaři... jen neužíváme chemické léky.
Kolem roku 1920 se v Americe začaly zavírat nemocnice a lékařské fakulty, protože neměly žádnou finanční podporu od státu. Je to dlouhá a složitá historie… Tehdy skoro každý bohatý člověk měl svého homeopata. Rockefeller v té době zjistil, že chemické léky se dobře prodávají, a pomohl s určitou skupinou svých lidí prosadit zákon, podle kterého lékařské školy a nemocnice měly dostávat půjčky a státní podporu. Pak se začaly zavírat homeopatické školy a nemocnice, jedna po druhé, protože neměly peníze, ani podpory. Tehdy bylo v Americe 23 homeopatických škol a 100 nemocnic. Takhle homeopatii podrazili nohy. V padesátých a šedesátých letech minulého století se pár lékařů začalo znovu věnovat homeopatii. Vlastně ji jakoby znovu vzkřísili. V šedesátých a sedmdesátých letech pak přišli lidé jako já, kteří začali vyučovat lékaře a laiky klasické homeopatii. A teď se pomalu vrací, ale ještě zdaleka nejsme tam, kde jsme už byli.
Homeopatii pak objevili v Anglii, Německu, v Indii... Ale je nás málo, pochybuji, že je v New Yorku, který je veliký jako celá Česká republika, více než deset dvacet homeopatů. Takže u nás nemá homeopatie tak velké slovo, jak si někteří homeopaté myslí. Už nikdy se nevrátila na pozici, kterou kdysi měla.

Jak jste homeopatii objevil?

O homeopatii jsem zakopl, když jsem dělal lékařský výzkum. Byl jsem na lékařské fakultě, miloval jsem historii medicíny. Četl jsem spoustu starých lékařských knih a nacházel jsem tam různé staré léky a tak. Až jednou jsem narazil na homeopatický časopis. Prvních pět nebo šest let jsem neměl žádného učitele. Jen jsem si četl homeopatické časopisy a lékařské zápisy z homeopatických nemocnic. Jezdíval jsem dvě hodiny do Michiganu na státní univerzitu, abych v bývalé homeopatické škole s nemocnicí vyhledal v archívu knihy, na které nikdo přes padesát let nesáhl, ani si na ně nevzpomněl. A proto nemám v homeopatii žádné předsudky. Začal jsem studiem starých homeopatů, četl jsem si, jak odebírali případy, pak jsem byl asi deset let kentiánem a teď jsem zpátky tam, kde jsem začal. Jsem eklektický homeopat. Užívám různé způsoby předepsání i potencí, vysoké i nízké. Původně jsem vůbec netušil, že existují lidé, kteří homeopatii ještě praktikují, četl jsem si o ní pro zábavu.

Jako archeolog?

Jo. A pak jsem se dočetl o tkáňových solích, a v roce 1972 jsem začal podávat první homeopatické léky. Nejdřív tkáňové soli a bylinné tinktury rodině a přátelům, a pak jsem začal učit. Studoval jsem irisdiagnostiku a bylinářství, používal jsem tkáňové soli a homeopatii jsem si studoval sám. Pak jsem si začal objednávat léky a praktikovat.
To jsem dělal asi čtyři, pět let a pak jsem šel na naturopatickou fakultu. To byly další čtyři roky. Den poté, co jsem absolvoval naturopatickou školu, jsem se stal vedoucím oddělení homeopatie. Nikdo tam tehdy homeopatii nedělal. Teď už ji dělá spousta doktorů i laiků.
V Americe si lidé sami mohou koupit homeopatické léky a léčit se, už tu ale nemáme žádnou velkou nemocnici. Ale možná se to změní. Zdá se, že možná bude založena homeopatická škola nebo nemocnice v Arizoně.

Co vaše přednášky?

Učil jsem od sedmdesátých let po celých Státech. Na naturopatických školách jsem učil homeopatii i bylinářství. V roce 1980 jsem absolvoval a od té doby učím. Nejprve ve Státech a v Kanadě. Ti lidé, kteří dnes vedou školu v Kanadě, jsou moji studenti. Na začátku roku 1984 jsem začal učit v Anglii. Tam jsem pracoval skoro 21 let.

V Čechách je hodně známý Ian Watson...

To je také můj žák. Na mojí první přednášce v Londýně v roce 1984 seděl v první řadě a tvářil se velmi nadšeně. Tehdy v Anglii učili velmi úzce pojatou homeopatii. Já jsem svoje studenty začal učit různé způsoby předepisování, oni se předtím učili jen jediný: odebrat celý případ, celou životní anamnézu.
Řekl jsem jim, že existuje akutní předepsání, psychologické předepsání, autopatické, izopatické... bylo to pro ně jako zjevení. Moc se jim to líbilo.
Pořád učím a předepisuji stejně, moje metoda se dá dobře přizpůsobit akutnímu předepsání nebo léčbě pacienta s rakovinou nebo psychologickému případu. Mnoho homeopatů neví, kdo vlastně jsou a mají předepsat pro psychologický případ!
Jak jsem se v homeopatii zlepšoval a stal jsem se známějším, moje případy se stávaly čím dál obtížnějšími.
V roce 1987 jsem přišel do styku s dr. Eizayagou, homeopatem z Argentiny, který učil používání nízkých potencí. Za rok jsem se vrátil k Organonu a začal ho studovat znovu. Dodnes mojí nejoblíbenější potencí je LM, 30 a 200C. Léky rozmíchávám ve vodě – zjišťuji, že tak lépe fungují, zvlášť u případů rakoviny.
V homeopatii není jen jediný způsob, jak pracovat. Není jediný typ pacienta. A nikdy bychom se neměli omezovat pouze na vysokou nebo nízkou potenci. Ať už léčíme fyzické tělo nebo duši, je třeba být otevřený všem možnostem.
Když budete pracovat například v Nairobi, v Keni, uvidíte dva tisíce pacientů za měsíc a všichni mají malárii a AIDS. Tam kombinuji bylinné extrakty s homeopatií.

Jak akceptovali američtí homeopaté vaše učení?

Nemám s nimi nic společného. Nejezdím na konference, neodebírám alternativní časopisy, neudržuji s nimi žádnou komunikaci. Dělám si svůj výzkum, pracuji v ordinaci a žiji ve světě, těžké případy konzultuji s jinými homeopaty. Nezabývám se tím, co je dobře a co špatně, každý má svůj názor, svoje nápady, svoje skupiny... Před dvaceti lety jsem se rozhodl, že se toho nebudu účastnit. Nejsem členem žádné skupiny, žádné školy, nepodporuji žádnou teorii. Lidé mi naslouchají, protože vědí, že to, co jim říkám, jsou moje vlastní nápady, a ne něco, co jsem se dozvěděl od učitele.
Učím celou historii homeopatie. Svým studentům říkávám, že když předepisuji, používám vše, co jsem se naučil ze starých knih. Takže v jednom případě použiji Burnettovy bylinné tinktury, v dalším zas Kentův přístup... To je podle mne skutečné pochopení homeopatie. Je to jako s hudbou. Pokud jste muzikant, umíte zahrát jakoukoliv hudbu. Klasiku, jazz, rock, folk... Pak můžete říct, že jste hudebník. Takhle přesně je to v homeopatii. Kdo dobře zná homeopatii, dokáže použít jakoukoliv potenci, vysokou či nízkou, a léčit jakoukoliv chorobu, psychologickou, fyzickou – prostě naučil se o homeopatii vše.
To, jakou metodu použijete, určuje pacient. Snažím se mít otevřenou mysl, být tolerantní. Různí studenti používají kombinované léky nebo nosody a já je nechám, protože chci vidět, co se stane. Snažím se nemít žádné předsudky. Některé školy vyučují spoustě omezení. Já s většinou moderních teorií homeopatie nesouhlasím. Podíváte-li se do literatury, nevidíte žádné velké výsledky.
Teď máme k dispozici složité počítačové programy, repertoria, roky studia – homeopatie má dobrou šanci.
Mám za sebou roky homeopatické zkušenosti a to mi pomáhá.
Mnoho moderních homeopatů používá nové homeopatické systémy a odstřihují se od minulosti. Ale když tohle uděláte, tak začínáte úplně znovu. Takže nebudeme vědět dalších sto nebo dvě stě let, jak tyto nové metody fungují.
Mnoho učitelů učí spekulativní homeopatii. Přijdou s nějakou novou teorií nebo miasmatem, skupinami léků či tabulkou prvků a snaží se tyto nové metody užívat v klinické praxi. Ale skupiny léků a to, co pacient potřebuje, jsou dvě různé věci.
Vezměme například rubriku Žal. Jsou tam rostlinné i zvířecí léky, také minerály a kovy. To jsou skutečné skupiny léků. Lékové skupiny jsou v repertoriu v jednotlivých rubrikách. Repertorium má 1 500 skupin léků. A my budeme přidávat další? Tyto skupiny v repertoriu jsou reálné, podložené praktickým předepsáním různým pacientům. Není to žádná teorie.
Když si přečtete v Organonu první Hahnemannovu poznámku pod čarou, najdete asi tři odstavce, kde varuje před spekulativní teoretickou medicínou.
Někdo si možná myslí, že dělá novou homeopatii, ale to je tím, že ji nezná celou. Dvě stě let zkušeností se nedá ignorovat. Tito lidé neléčí závažné choroby, to je všechno.
Když přijde epidemie, všechny tyto metody jsou bezcenné. Musíme předepisovat metodou pro epidemie, rutinně... A musíme to umět dobře, musíme jazykem homeopatie mluvit plynule jako cizími jazyky. Můžete se na univerzitě naučit cizí řeč, ale na trhu si jídlo nekoupíte! Je to všechno pouhá teorie a nemá praktické použití. Já jsem se na vysoké škole učil japonsky, pak jsem mluvil s Japonci a ti nevěděli, co říkám. Řekli mi: takhle se mluvilo před třemi sty lety! Velmi formálně, s dokonalými souvětími. Stejné je to s homeopatií. Nemůžete jet do Indie nebo Keni, sednout si v ordinaci a odebrat dvouhodinový případ! Máte v čekárně dalších sto pacientů! A mají malárii, AIDS... Takže najednou už nejste homeopatem? Je snad homeopatie jen pro elitu, pro lepší lidi? Není pro obyčejnou populaci? Já jsem lidový homeopat. Jsem tu pro lidi. Já jim dávám jednoduché sady léků a naučím je, jak s nimi zacházet. Homeopatie má lidi podporovat a ne vytvářet obtížně pochopitelné teorie. Proto nejezdím na kongresy. Tam mají na mysli úplně jiné věci, než pomoci lidem.

Jste ve spojení s homeopaty po světě?

Myslíte, zda se u nich učím? Mám moc práce – učím, praktikuji a píšu. Trvalo mi léta, než jsem napsal repertorium a materii mediku. Trvalo pět let, než jsem napsal první vydání repertoria. A každé nové vydání znamená celou tu práci udělat znovu. Mám svou praxi, ale nevím, jak dlouho to takhle vydržím. Samozřejmě je to práce na celý úvazek. Většina homeopatů stejně dneska užívá počítač. Já ho nikdy nepoužíval.
Když jsem psal materii mediku, tak jsem vzal pět knih a sloučil je do jedné. Nemá přece smysl nosit s sebou všude pět knih. Teď tedy s sebou mám pouze dvě knihy.

A na čem pracujete teď?

Povzbuzuji homeopaty, aby užívali bylinné tinktury a podobně, zároveň s homeopatickými léky. I u pacientů s rakovinou. V osmdesátých letech jsem svým pacientům s rakovinou podával bylinné tinktury a měl jsem dobré výsledky. Jsem si jist, že kdybych jim nepodával byliny, někteří z nich by zemřeli. Myslím, že by homeopatie měla být víc o bylinách...
Když zároveň s homeopatickým lékem podáváme bylinný nálev, dáváme pacientovi potravinový doplněk. Bylinné tonikum posiluje a léčí orgány a tkáně. Homeopatický lék léčí životní sílu a ducha, tonikum má fyziologický efekt. Potřebujeme fyziologickou součást terapie, abychom pokryli všechny úrovně lidského bytí. Rakovinovým pacientům vždy podávám bylinné tonikum, abych jim dodal chuť k jídlu po chemoterapii a radioterapii. A nikdy s tím nepřestanu.
Vždyť podat jen jedinou bílou pilulku je tak nelidské. Hahnemann také říkal, že je třeba ordinovat hydroterapii, olejové masáže, abychom předešli dehydrataci. Prostě je potřeba, abychom dělali obyčejné, přirozené věci. Toto všechno nás Hahnemann učil.
Na svých cestách jsem zjistil, že nikdo neumí doopravdy studovat Hahnemanna. Obzvlášť to, co dělal, než se stal homeopatem. On byl naturalista. Používal diety, cvičení, různé domácí léky... Já podávám ocet, uhlí, i kávu, různé tinktury a tonika, jako Hahnemann. Celý Hahnemann je o přírodním léčení plus homeopatii. Lidské vědění nezapočalo u homeopatie. Hahnemannovi bylo šestačtyřicet, když začal s homeopatií, byl v té době už dvacet let lékařem! Těch dvacet let nemůžeme ignorovat. Ve svých dopisech píše, jak zocelit tělo, v pátém vydání Organonu se zmiňuje o tom, jak vyrobit jednoduchá bylinná tonika. Takového Hahnemanna jsem nikde ve světě učit neviděl. A nemůžeme být klasičtější, než sám Hahnemann.

Co byste popřál homeopatii ve Spojených Státech do budoucna?

Přeji jí, aby se propojila s ostatními komplementárními terapiemi a ne aby zůstávala izolovaná. Nemůžete mít nemocnici, kde se dělá pouze homeopatie. Musíte tam mít chirurgii, výživového poradce, všechny možné druhy léčby. Homeopatie je jedním z odvětví přírodní medicíny. Není to přírodní medicína jako taková.
Homeopatie nikdy nebude kompletním léčebným systémem bez výživy a cvičení. Homeopatie se musí spojit s herbalisty, aromaterapií, masážními systémy a stát se součástí přírodní léčby v celé šíři. Ne stát osaměle jako vůdce a myslet si, že je lepší metodou než ty ostatní. Velmi mne trápí, když ve Státech někdo pacientům řekne, že mají přestat s ostatními terapiemi, protože mu nepomohou. Taková rada pacientovi nepomůže. Měli bychom se naučit být dobrými homeopaty, ale také se naučit technikám, které homeopatii podporují a doplňují. Cvičení jako čchi - kung, tai-čchi – to je práce s vitální energií. Naprosto si s homeopatií nepřekážejí. Nemusíme nikde hledat, máme podporu v přírodních terapiích.
Když homeopatická praxe přijme tyto techniky za své, bude to pro všechny velmi přínosné.

Ptal se Václav Hrabák, Praha, březen 2007
www.lotushealthinstitute.com

Přeložila Lenka Ničková



zdroj: Homeopatické listy - zima 2008

zobrazit všechny články tohoto autora
logo.gif
titulní strana

publikační server
Homeopatie.
Ivories.CZ
přeji si zasílat
na můj e-mail:

autoři
měsíc
slunce
východ:06:33
západ:16:55
(50E 15N)
kontakt

vaclav.hrabak

volny.cz