přihlásit (s)registrovat konference
  v     v  
  Články  Aktuality  Seznamy  Knihovny 
2. ledna 2009
Kateřina Lucká MUDr.

Interview s Nickem Churchillem o protihomeopatické kampani ve Velké Británii




KL: Podle článků v Lancetu se zdá, že se v Británii zvyšuje tlak proti homeopatii. Můžete nám o tom něco říci? Co se dnes v Británii děje?

NCH: Homeopatie je skutečně předmětem soustředěného a organizovaného útoku. Dlouho jsme si říkali, že si možná celou situaci jen vymýšlíme, nebo že trpíme stihomamem, když si myslíme, že homeopatie má v Anglii takové nepřátele. Ale celá věc už je tak daleko, že se nedá vnímat jinak, než že se určitá skupina lékařů a vědců snaží homeopatii vyřídit.
Když si na internetu přečtete některé chaty, kde spolu tito skeptikové a nepřátelé veškeré medicíny, nezaložené na materiálních důkazech, komunikují, je vám z toho, co píší, jasné, že jsou skutečně rozhodnuti pokusit se zničit homeopatii.

Domnívám se, že žádné z odvětví homeopatie se tomu nevyhne. Homeopaté-nelékaři jsou samosebou zvyklí na nerudné chování, protože jsou všeobecně vědeckým establishmentem považováni za neschopné praktikovat jakýkoliv druh medicíny. Avšak ani homeopaté-lékaři nejsou imunní. V jistém smyslu jsou nejsnazším cílem útoků, protože jsou lékaři a měli by se věnovat řádné medicíně a ne nějakému čarodějnictví, pro které neexistuje vědecký důkaz.
V Anglii je snadné zaútočit na lékaře-homeopaty, protože v případech, kdy dostávají nějaký příspěvek od státu, je možné utáhnout kohoutky tím, že se na správných místech vyvine dostatečně silný tlak. Následkem toho všechny homeopatické nemocnice musely zredukovat nabídku služeb. Některé z nich, jako na příklad nemocnice v Tunbridge Wells, budou možná zavřeny úplně. Dostupnost homeopatického léčení skrze zdravotní pojištění je také značně zredukováno, protože organizace, které rozdělují peníze mezi všeobecné lékaře a specifikují, nač mají být použity, jsou pod tlakem našich nepřátel, kteří tlačí na to, aby finanční podpora šla jen na ty výkony, které jsou vědecky podložené. Vlastně je to všechno velice smutné, protože všechna ta omezení a uzavírání nemocnic jsou pravděpodobně nevratná.

Ona skupina, která organizuje kampaň proti homeopatii, se také pokusila napadnout homeopatické vzdělávání. Napsali děkanům několika univerzit, které učí homeopatii a udělují z ní absolutorium, v tom smyslu, že přece není možné udělit titul bakaláře či magistra přírodních věd absolventu čehosi, co není vědecky doloženo.
A tito lidé nejsou ve své kampani neúspěšní. Dosahují velice zřetelných výsledků snadno a rychle. Je to na pováženou... Situace je pro nás velice vážná.

KL: Víte, pro nás v České republice je to velmi překvapující, když se něco takového děje v zemi s tak dlouhou homeopatickou tradicí, v zemi, kde je homeopatie tak dobře zavedena, kde tolik lidí bylo homeopatií vyléčeno a tolik z nich se o homeopatickou léčbu zajímá...

NCH: Člověk by si řekl, že konečné slovo budou mít uživatelé homeopatie, tedy veřejnost, která se rozhodne léčit sebe nebo své rodiny homeopaticky, a že výsledky, kterých homeopaté dosáhnou v jejich léčbě budou dostatečnou zárukou toho, že veřejnost bude vždy homeopatii nakloněna. Naneštěstí si myslím, že to takhle jednoduché není.

Stačí se jen podívat na to, jak dopadla homeopatie v Americe, kde byla v 19. století pevně zakotvena a znamenala skutečnou alternativu lékařské léčby. Všude bylo mnoho homeopatů, kteří pilně praktikovali, homeopatii vyučovaly seriózní instituce, nejlepší světoví homeopaté – Kent, Hering, Boger, Boenninghausen – odváděli velmi dobrou práci a přesto tu během dvaceti třiceti let homeopatie prakticky vymizela. Homeopatie byla totálně zdecimována již za pár krátkých let po smrti Kenta. V roce 1922 vyšla tak zvaná Flexnerova zpráva, která doporučila vládě – stejně jako se to děje nyní – aby vzhledem k tomu, že homeopatie nemá žádnou vědeckou hodnotu a žádné místo v moderní medicíně, byla všechna zdravotnická a vzdělávací zařízení přeměněna na alopatická. A homeopatie byla prakticky přes noc vyřízená. Jen velmi malý zbytek homeopatů pokračoval v práci. Takže, jak vidíme, historie nás učí, že něco, co se zdálo být velmi životaschopné a neotřesitelné, může velice rychle zmizet.

Nakonec, jako homeopaté si tedy musíme přiznat, že to, co děláme, je zcela nepřijatelné pro některé členy lékařské a vědecké obce. Nedokáží to integrovat do svého chápání medicíny a mají pocit, že to musí zničit. Homeopatie je cosi, co nemohou tolerovat, s čím neumějí žít. A také si musíme přiznat, že tito lidé mají mnohem větší moc než my. A že skutečně mají tu moc nám zavřít praxe. Pokud s nimi budeme bojovat, a to úspěšně, musíme zvolit opravdu chytrou strategii. Protože doufat v to, že se nás naši pacienti zastanou a že naše výsledky budou mluvit za nás, nestačí.

KL: A co vlastně můžeme dělat?

V Anglii se v současné době soustředíme hlavně na to, abychom dokázali, že homeopatie funguje. Takže jak lékaři, tak homeopaté-nelékaři snášejí důkazy a připravují studie s dostatečným vědeckým základem, jejichž výsledky by byly prokazatelné a opodstatnily existenci homeopatie.

S tím je ale také dost problémů. Podle mého názoru není možné sestavit zkoušky homeopatických postupů, které by odpovídaly standardním vědeckým pokusům a kriteriím dvojitě slepé randomizované zkoušky. Homeopatie je individuální léčba, není to léčba populace. Znepokojuje mne, že je tolik energie vkládáno do něčeho, co je možná zbytečné. I kdyby se nám povedlo shromáždit věrohodné výsledky, které by dokazovaly, že homeopatie funguje, na ty, kteří chtějí zničit homeopatii, by to stejně neudělalo dojem. Galileo si stěžoval, že když předváděl, jak se země točí kolem slunce, někteří z jeho odpůrců z řad církve se dokonce odmítali podívat teleskopem. Nemohli přece udělat něco, co by otřáslo jejich přesvědčením.

Dr. Liz Thompsonová z homeopatické nemocnice v Bristolu bude v dubnu hovořit na konferenci organizované Society of Homeopaths o výzkumu v homeopatii. Viděl jsem podklady a zaujalo mne tam něco, co se zdá být možnou strategií. Dr. Thompsonová navrhuje, že bychom neměli plýtvat energií na pokusy přesvědčit zaryté skeptiky, kteří nikdy za žádných okolností neuvěří důkazům, které shromáždíme. Důležité je spíš přesvědčit ty, kteří činí rozhodnutí, lidi, kteří mají moc zavírat nemocnice či je nechat otevřené, zodpovědné osoby, které vytvářejí studijní plány na univerzitách či stanovují, jaké služby budou poskytovat ordinace praktických lékařů. Na tyto lidi se musíme soustředit. A když napřeme své snahy tímto směrem, budeme moci ignorovat tu poměrně malou skupinku těch, kteří se snaží za každou cenu homeopatii zničit. Myslím, že toto je mnohem rozumnější cesta kupředu.

Dá-li se toho dosáhnout výzkumem, to nevím. A znovu říkám, že nejsem přesvědčen, že se dá nějakým smysluplným a zároveň vědeckým způsobem dokázat, že homeopatie funguje. Prostě nevím jak. Nedá se natěsnat do kriterií vědeckých výzkumů. V nich je homeopatie beznadějně drcena. A studie, které popisují, co se stane, když podáte potencovanou směs pylů stovce lidí se sennou rýmou... to není homeopatie.

Další způsob, jak přemoci tento útok na homeopatii, je mobilizovat media na podporu homeopatie. Do jisté míry se to děje. Lidé hovoří ve prospěch homeopatie pokaždé, když se odehraje další útok. Známí či slavní lidé píší články do stejných novin, kde vyšel útok skeptiků na homeopatii. A v nich říkají: „Podle mé zkušenosti homeopatie funguje. Takže se mi nesnažte dokazovat, že nefunguje, protože já vím, že ano.“ Samozřejmě to není vědecký argument, ale může imponovat veřejnosti. A může to být přesně ten způsob obrany, který potřebujeme. Jakákoliv obranná strategie musí zahrnovat masová media, protože dnes mnohem víc než před sto dvaceti lety v Americe mají media moc ovlivnit mínění veřejnosti. Takže možná bude nejlepší soustředit se na toto téma.

Dalším strategickým tahem by mohlo být pokusit se zaútočit na skeptiky, či se pokusit jim lépe porozumět a nějakým způsobem podrýt jejich postoje. Ale jejich vědecká pověst bývá většinou neposkvrněná a negativní diskreditující kampaň většinou nebývá ani příjemná, ani příliš morální. Když to někdo v politice udělá, většinou se mu to vrátí. Nemyslím si, že bychom se měli vydat touto cestou. Faktem však zůstává, že většina těchto skeptiků jsou velmi zvláštní typy lidí, posedlí svou představou. Neměli by tedy něco rozhodovat za ostatní, protože vyjadřují pouze svůj vlastní názor. Jejich názory jsou vyhraněné a jsou zaujati proti něčemu, čemu nerozumí a co se jim nelíbí. O nic jiného tu nejde. Ve skutečnosti by neměli mít žádné právo ovlivňovat vládní politiku, týkající se alternativní medicíny.

A pak je tu další způsob, méně praktický... jenže já se domnívám, že v jistém smyslu nesmíme v této situaci ztratit samotnou homeopatii. Homeopatie jako taková nikdy nezanikne. Nemůže, protože je založena na principech, které jsou nezničitelné, které nejspíš leží v jádru jakéhokoliv opravdového léčení, jaké se kdy podařilo uskutečnit. Mluvím o zákonu podobnosti. Pokud dokážeme zůstat otevření tomu, čím homeopatie skutečně je a co dokáže, a tomu, že její potenciál dokáže přinést do zdraví pacientů zásadní změny, pak je velmi důležité, abychom se nenechali urážet či deprimovat lidmi, kteří nás napadají.

Myslím si, že pokud se podíváme na svou práci, na to, co děláme a jak je to dobré, pak jaksi toto samo o sobě bude homeopatii chránit. Budeme energeticky chránit sebe i samotnou homeopatii před těmito útoky. Protože nemohou trvat věčně. Kdybychom se snažili s těmi lidmi bojovat na jejich vlastní půdě, byli bychom velmi zranitelní. Čím víc se snažíme udělat z homeopatie čistě vědeckou záležitost, tím víc se vzdálíme od kořenů homeopatie, od toho, čím homeopatie opravdu je. A to by oslabilo naše spojení s homeopatií i ji samotnou.

Takže takto tomu rozumím. Určitě je to všechno velmi zneklidňující. Je nepříjemné ocitnout se v takové situaci, znovu a znovu číst články, ve kterých nevědomí lidé útočí na něco, čemu nerozumí, slovy nevybíravými a nepříjemnými. A když se tohle může dít v Británii, která, jak jste říkala, má dlouhou a uznávanou homeopatickou tradici, podporu královské rodiny a tak dál, může se to snadno stát kdekoliv jinde. A v jiných zemích to může jít daleko rychleji a důsledky mohou být daleko dramatičtější. Takže si myslím, že celá věc se týká veškeré homeopatické komunity – na celém světě, nejen v mé zemi.



Nick Churchill a Anton Churchill-Ley

zdroj: Ptala se Katka Lucká, přeložila Lenka Ničková

zobrazit všechny články tohoto autora
logo.gif
titulní strana

publikační server
Homeopatie.
Ivories.CZ
přeji si zasílat
na můj e-mail:

autoři
měsíc
slunce
východ:04:21
západ:19:51
(50E 15N)
kontakt

vaclav.hrabak

volny.cz