přihlásit (s)registrovat konference
  v     v  
  Články  Aktuality  Seznamy  Knihovny 
1. ledna 2009
Kateřina Lucká MUDr.

Sen s tvrdým přistáním


aneb reportáž z homeopatické nemocnice v Glasgow


Na sedadlech stylově anglického taxíku míjíme obrovský komplex moderních budov nemocnice Gratnavel Glasgow. To, co je prozatím vidět, poněkud nezapadá do mé představy o předpokládaném klidném prostředí homeopatické nemocnice.

Po chvíli se však za zatáčkou vynoří zaoblená budova obklopená krásnou zahradou, působící jako oáza v poušti. Není pochyb, že jsme na místě.

Homeopatická nemocnice v Glasgow byla uvedena do provozu teprve v roce 1999. Prostředky na její stavbu pocházejí z darů pacientů. Je to nízká budova o dvou křídlech. V jednom z nich se nacházejí ordinace, administrativní zázemí a místnost pro semináře, druhé slouží jako lůžkové oddělení s fyzioterapeutickým vybavením.

Architekt si dal záležet, aby prostředí nemocnice působilo na příchozí přívětivým dojmem. Jen málo stěn postrádá oblé tvary, všechny místnosti jsou, ač poměrně nízké, hodně osvětleny a mají přístup do zahrady. Ta v sobě skrývá nesporný léčebný potenciál. Yukám, japonské umeboši, bambusům, ani obrovskému eukalyptu zřejmě zdejší nepříliš vlídné počasí nijak neubližuje.

V nemocnici pracuje celkem dvanáct lékařů, z toho pět na plný úvazek. Pacientům slouží celkem patnáct lůžek. Péče o nemocné je zahrnuta do tzv. NHS (National Health Service), v rámci státního zdravotnictví je tedy plně hrazena. Pacienti však musí být doporučení lékařem některého jiného oddělení nemocnice Greatnavel.

Tak tomu bylo i během klinických supervizí, kterých jsem se počátkem dubna zúčastnila. Poté, co gastroenterolog či neurolog shledá, že pacientovi nemá v rámci svého oddělení a oboru co nabídnout, navrhne mu návštěvu homeopatické nemocnice. Systém, o kterém si můžeme (alespoň prozatím) nechat jenom zdát!

Pacienti jsou z velké části léčeni pouze ambulantně. Pokud jsou hospitalizování, přichází v pondělí a odchází v pátek. Zřídkakdy se hospitalizace protáhne na dva až tři týdny.
Jediné, co lehce vázne, je následná péče po propuštění z nemocnice. Pacienti jsou doporučení k některému z privátních homeopatů, to už ale na vlastní náklady nebo náklady některých vstřícných pojišťoven.

Dr. Tom Whitmarsh, který mě svým pracovištěm provázel, je se spoluprací s alopatickými kolegy spokojen. Sem tam se sice vyskytnou určité tlaky, ty ale nijak nepřesahují únosnou míru a lze je chápat jako běžnou rivalitu mezi jednotlivými odděleními velké nemocnice.
„Někdy je těžší vyjít s některými úzkoprsými homeopaty než s alopatickými kolegy, pokud jsou otevření a ochotní vnímat jiný úhel pohledu,“ říká s úsměvem.

Když jsem procházela po dřevěném roštu u jezírka v zahradě, uklouzla mi noha a já jsem se zhroutila na zem. Rychlý pohyb v neobvyklém směru okamžitě zaznamenala sestra z recepce. V mžiku byla u mě. Poté co jsem ji vehementně přesvědčovala, že mi nic není, je jsem opravdu v pořádku a že je to spíš legrační situace, si mě změřila pohledem pronikajícím do morku kostí. Poodešla a přinesla mi Arnicu 30C. Nedbala na moje protesty, spadající do obrazu léku, a trvala na tom, abych si lék vzala.

Pocity rozlámaných zad a pohmožděné nohy jí na druhý den daly zapravdu... Asi jsem ji přece jen měla poslechnout!



Glasgow Homeopathic Hospital

zdroj: Homeopatické listy
MUDr. Kateřina Lucká
svestka@iol.cz


zobrazit všechny články tohoto autora
logo.gif
titulní strana

publikační server
Homeopatie.
Ivories.CZ
přeji si zasílat
na můj e-mail:

autoři
měsíc
slunce
východ:07:48
západ:16:35
(50E 15N)
kontakt

vaclav.hrabak

volny.cz