přihlásit (s)registrovat konference
  v     v  
  Články  Aktuality  Seznamy  Knihovny 
18. ledna 2008
Jiří Vrbík Ing.

Aurum sulphuratum




Aurum sulphuratum.

Muž 37 let s diagnózou Meniérův syndrom.
Navštívil mne nějakou dobu poté, co se u mne začala léčila jeho manželka. Jednalo se o problémy v manželském vztahu, které u obou vyústily ve zdravotní potíže.U něj to byly migrénovité bolesti hlavy se závratí, žaludeční nevolností, tlakem za očima, horšící se po alkoholu, prací na směny, zlepšené dostatkem spánku. Dále si stěžoval na psychický třes, problémy se soustředěním a pamětí, špatný spánek.
Jaké máte manželství?
„S manželkou jsme se poznali po vojně. Měla spoustu kamarádek a kamarádů, žila aktivně. Jsem majetnický, vlastnický, slepě jsem jí důvěřoval, nevěra nepřicházela v úvahu. Teď se nemohu srovnat s jejími aférkami. Začalo to klasicky – výmluvy na inventury, přespávání u kamarádky…Pak jsem náhodou objevil na jejím mobilu zprávu…Nikdy bych to nepředpokládal, nepátral bych po tom. Byla to pro mě rána, vše se sesypalo, vše je jinak. Motalo to se mnou jako ve víru. Tlouklo mi srdce. Jak mi to mohla udělat? Jak je to možné? Jak to, že jsem to neviděl? Cítím hroznou lítost a zároveň přemýšlím, jestli za něco stojím. Současně bych s ní chtěl být, na druhou stranu jí už nevěřím. Přemýšlím, jestli má cenu v tom vztahu dál pokračovat. Říká, že všechno dělá jen pro mě a tohle mi udělá! I já jsem mohl – ale ublížil bych jí. Cítím zmar, jsem v depresi – proč tu jsem? Vím, že svým jednáním a postojem vůči manželce zhoršuji její zdravotní potíže. Ale nemohu si pomoci, nedokážu to překonat. Je mi to líto. Mám suicidální sklony.
Od mala mám problémy s okolím. Nevěřím lidem, že o mne stojí, ale přitom bych o to stál. V zaměstnání mám stále konflikty. Reaguji ukvapeně. Vždy jsem byl v kolektivu neoblíben, bokem. Čím víc jsem se snažil, tím to bylo horší. Byl jsem ten, který zbýval, když se dělaly party. Nedovedl jsem se včlenit, i když jsem velmi chtěl. Vždy něco plácnu. Můj humor je příliš sarkastický, rejpu, ubližuju. Stojím si za svým za každou cenu, neumím ustoupit. Jsem agresivní v prosazování svých požadavků, nenechám se odbýt. Měl bych se podřídit a být zticha. Neberu autoritu hlupáků a neumím to skrývat. Buď miluju nebo nenávidím do posledního dechu. Vždycky jsem se snažil dostat do tý party, ale nešlo to.“
Jak se cítí člověk, který stojí bokem?
„Má komplex, hrozně by chtěl, ale oni o něj nestojí. Dokážou být krutí. Protože je jiný, urážlivý, vztahovačný. Na střední škole mě kluci tahali na fotbal, ale já jsem se bál, věděl jsem, že nejsem dobrý. Cítil jsem lítost, obviňoval jsem sám sebe. Je to moje chyba. Proč? Co dělám špatně? Moc jsem tlačil na pilu. Měl jsem příliš velké nároky na lidi kolem sebe. Nikdy jsem neměl kamarády.“
K čemu potřebujete lidi?
„Kvůli vztahům, citům. Občas potřebuji někomu pomáhat. S někým si promluvit, sdílet radost, smutek…Sám se vždycky vyčlením.“
Co dětství, rodiče, sourozenci?
„Jsem nejmladší ze tří bratrů. Manželství rodičů nebylo harmonické. Otec byl bujnější, chtěl se rozvádět. Zabil se při autohavárii, když mi bylo šest. Matka nás pak vychovávala sama, ale nestačila na to. Využíval jsem toho, že jsem byl bez táty. Byl jsem rozmazlený, matka mi vše ulehčovala. Kniknul jsem a maminka se starala (chudáček bez táty). Vzhlížel jsem k ní, byla pro mne středobodem vesmíru. Jistota, jediný člověk, ke kterému jsem mohl přijít. Byla pro mne vzorem, co řekla, to jsem udělal. Ztotožňoval jsem se s jejími názory. Neuměla vytvořit rodinné prostředí. Nikdy se nestýkala se svými příbuznými a nás spíše rozeštvávala, než dávala dohromady. Musel jsem se o přízeň sourozenců doprošovat. Trpěl jsem, že o mně bratři nestáli. Měl jsem jen mámu, byla pro mne autorita, nikoho jiného jsem neměl. Byl jsem na ní závislý až do vysokého věku. Když bratr jednou pořádal mejdan, řekl jsem to na něj – měl jsem pocit, že to musím mámě říct, že bych ji podvedl, kdybych to neřekl. Bojoval jsem o jejich přízeň, trápil jsem se tím. Uplácel jsem je. Po smrti matky jsem se jich zřekl. Jsou to pro mě cizí lidé. Podrazili mě, obrali mě o dědictví po matce, o byt. Po dědickém řízení jsem se od nich definitivně odstřihnul, nestýkám se s nimi.“
Tolik podstatné informace.

Z jeho výpovědi silně vystupují do popředí rysy Aura. Zde je částečný výčet odpovídajících rubrik, ve většině z nich je Aurum ve 3. případně 2. stupni:
Zklamání, onemocnění z, Zrada, způsobuje žal a ponížení, Deprese, jakoby ztratil náklonnost přátel, Opuštěný, ztracený pocit, Deprese, smutek, ponížení po, Opovržení, onemocnění po, Odmítnutí, onemocnění z, Nešťastný, pocit, cítí se, Sebelítost, Chmury, Misantropie, Impulsivní, Hrubý, urážející, Nesouhlas, sklony k, Podezřívavý, Hádavý, Pánovitý, Kritický, Náročný, Výčitky, onemocnění z, jiným, Výčitky sám sobě, Vina, pocity, Úspěch, nikdy nemá, Beznaděj, Omrzelost životem, Rezignace, Cítí, že je k ničemu, Sebevražedné deprese, Zášť, pocity, vůči těm, kdo ho urazili, Zlomyslný, Odpor, duševní, rodina, členové, k, Neklid, roztřesený, Omráčení, duševní, Nespavost, Paměť, zapomětlivý, Zármutek, onemocnění, bolest hlavy způsobuje; nespavost způsobuje.

Protože tolik zdůrazňoval zklamání ze vztahu(natrum), které vnímal jako podraz(muriaticum), rozhodl jsem se pro Aurum muriatikum natronatum. Podal jsem tedy Aur-m-n 30C.
Kontrola za měsíc:
Od druhého dne euforie, trvala týden. (Když slyším od pacientů o počáteční euforii po podaném léku, jsem opatrný. Zaznamenal jsem to již několikrát a vždy se posléze ukázalo, že se jednalo pouze o blízký lék, který nedokázal trvale napravit pacientův stav.) Prvních čtrnáct dnů nebolela hlava, snížila se rozklepanost. Nezaobíral se tolik sebeobviňováním, netrápil se, nebyl tak zoufalý. Stále se mu nechce do intimních vztahů s manželkou. Potom následoval pokles, nyní je na tom oproti původnímu stavu asi o 1/3 lépe.

Zopakoval jsem Aur-m-n 30C. Později jsem zvýšil potenci na 200C, prostřídal jsem Aur-m-n s Aurem muriatikem kalinatem 30C a Aurem 30C – vždy s podobným výsledkem: úvodní zlepšení a následný výrazný pokles. Při poslední kontrole prohlásil, že už je na tom zase jako na začátku:
„Mám depresi, ležím, je mi všechno jedno. Kolegovi v práci se zdám psychicky lepší, ale já sám to tak necítím. Upadl jsem do lhostejnosti. Jsem nespokojený sám se sebou, s tím, co jsem dokázal, jakou mám hodnotu, co se stalo mezi mnou a manželkou. Cítím zklamání, čím víc na to myslím, tím je to horší.“
Stále mluvil, vyprávěl o uraženém egu, o tom, jaký je bordelář. Už jsem si nic nezapisoval, jen jsem poslouchal. Na mysli mi vytanul Sulphur. Uvědomil jsem si, že hlavní problém je v jeho vztahu s partnerkou, což podle Scholtena indikuje sulphurickou složku léku. Rozhodl jsem se tedy pro Aurum sulphuratum a podal jsem mu jej v potenci 200C.
Na příští kontrole se podle svých slov ještě po čtyřech týdnech stále cítí super - vyrovnaný, v pohodě, spokojený.
Během následujícího půl roku jsem zopakoval Aur-s 200C dvakrát, vždy když se sám ohlásil s tím, že už to není úplně ono. Aurum sulphuratum zabírá mnohem lépe, jeho stav se dlouhodobě průběžně zlepšuje, odpadly předchozí hluboké pády do depresí.
Jeho mentální stav je bezpochyby velmi hluboký, založený už v útlém dětství. Nic bych nedal za to, že je částečně přenesený z matky na syna, jak vyplývá z té části jeho výpovědi, ve které charakterizuje svou matku. Homeopatická léčba není mávnutí kouzelným proutkem. Předpokládám, že jeho vnímání okolního světa a sebe sama v něm bude v případě úspěšně vedené léčby trvale někde jinde v horizontu zhruba dvou let.




zobrazit všechny články tohoto autora
logo.gif
titulní strana

publikační server
Homeopatie.
Ivories.CZ
přeji si zasílat
na můj e-mail:

autoři
měsíc
slunce
východ:06:40
západ:16:48
(50E 15N)
kontakt

vaclav.hrabak

volny.cz