přihlásit (s)registrovat konference
  v     v  
  Články  Aktuality  Seznamy  Knihovny 
31. července 2006
Jiří Vrbík Ing.

Odmítám přijmout realitu




V lednu roku 2002 mne navštívila 28 letá žena. Stěžovala si na periodické problémy. Začínají bolestí hlavy, pak postupně vzroste teplota až na 390 C. Následně oteče oko, víčko a pravá půlka obličeje. Musí ulehnout, brát antibiotika a zůstat několik dní doma. Je učitelkou na ZŠ a její indispozice jí způsobuje velké problémy. Vše začalo v roce 1999. Měla pocit ucpané pravé nosní dírky a nemohla dýchat nosem. Při vyšetření lékaři zjistili vysoko v nose fibrom. Rozhodli se pro jeho odstranění, které provedli shora otevřením dutin z místa nad čelem. Záhy po operaci začaly potíže, které se opakovaly s naprostou přesností každý měsíc. Obvodní lékařka prohlásila, že je to důsledkem změny dispozičního uspořádání nosních dutin, ke kterému došlo v důsledku zcela nezbytné operace. Tyto problémy prý budˇ časem vymizí, nebo si na ně pacientka bude muset zvyknout.
Zeptal jsem se na to, jakou životní situaci prožívala v době těsně předtím, než začaly její potíže. Řekla mi, že v té době dokončovala svá studia na VŠ, byla nervózní ze státnic a krátce před státnicemi jí zemřela babička. Nepozoroval jsem na ní žádné výrazné emoce, když o těchto momentech mluvila. Byl jsem si jistý, že za jejím onemocněním musí být něco vážnějšího a vyptával jsem se důsledně dál. Neochotně zmínila problémy v rodině. Otec je opustil, našel si v Praze, kam dojížděl za prací, jinou ženu. Dělalo jí potíže o této záležitosti mluvit. Přesto jsem však získal její výpověď a zde je:
"V dětství jsem byla na otce fixovaná, otec mne rozmazloval, měli jsme hezký vztah, učil mne. Teď už se nevídáme, nezajímá se o mne. Budu se vdávat a otce to nezajímá. Nechce se mi do rozhovorů, špatně se mi o tom mluví. Nemůžu překousnout, že otec o mne i o rodinu ztratil zájem. Byla jsem překvapená, nesrovnala jsem se s tím. On to dlouho tajil, jezdil na víkendy domů. Dotklo se mne, že nikomu nic neřekl. Dusila jsem to v sobě. Dělala jsem, že to nevidím."
Zeptal jsem se proč.
"Asi se za to i stydím, že nemám hezkou rodinu jako ostatní. Vnímala jsem to jako podraz. Dříve milovaný otec, teď chlap, který není čestný. Ztratila jsem otce. Já o něm prakticky s nikým nemluvím. Dříve jsem každému říkala, že to v rodině jde, když se mne někdo zeptal. Doma pro sebe jsem brečela.Svěřila jsem se jen svému snoubenci. Nerada házím své starosti na druhé, stejně by mne nepochopili. Ale teď už dovedu lidem přiznat, že rodiče nejsou spolu. Moje představa je, že by rodina měla fungovat, že by děti měly mít i dědečky, nejen babičky. Nemohu mu to odpustit, zlobím se na něj, cítím se odstrčená. Nemohu to pochopit, cítím lítost. Změnil nám všem život. Už to nikdy nebude takové, jaké to bylo. Pohlednice k svátku nic neřeší. Závidím známým, že to neznají, že jim rodiče pomáhají, je mi líto, že nebudu mít na svatbě otce."
Ostatní informace:
Zuby - začínající paradentóza
Jídlo - chuť na sladké
Spánek - špatně usíná, nerada vstává. V noci se potřebuje napít, mívá připravenou sklenici vody na nočním stolku.
Sny - má ve snech žízeň, to ji vzbudí a musí se napít.
Zájmy - čtení, divadlo, výlety
Generálie - zimomřivá, nesnáší chumelenici, vítr, ale ani slunce. Často kýchá.
Cysta na děloze. Mívá výtoky, pískové.
Strachy - že by se někomu něco z rodiny mohlo stát. Nechce myslet na smrt blízkých. Brečí u filmů, v nichž někdo umře. Prožívá vztahy mezi lidmi, vžívá se do nich.
Byla v jiném stavu, spontánně potratila ve třetím měsíci.
V minulosti již brala nějaká homeopatika, která jí naordinovala obvodní lékařka - Belladonu 9C v akutních stavech popisovaných potíží, avšak zcela bez efektu. Po potratu užívala nějakou dobu Arniku 15C.
To je s vyloučením balastu úplně vše.
Má představa o případu:
Domníval jsem se, že jde o onemocnění ze zklamání a zármutku, se kterým se pacientka nemůže smířit a proto jej popírá. Měl jsem pocit, že vnímá jednání otce jako zradu a ztrátu péče či zájmu (muriaticum), kterého se dopustil na ní i její rodině. Protože se téma týká zklamání ze vztahu, mé úvahy mne vedly k Natriu. Předpokládaným lékem by tedy mělo být Natrum muriaticum. Přesto jsem provedl repertorizaci a snažil jsem se při ní o naprostou nezaujatost. Vybral jsem rubriky mysli, týkající se zrady, zármutku a zklamání. Dále rubriku potrat ve třetím měsíci, symptomy nosu - ucpaný, polypy, kýchání. Doplnil jsem rubrikami - žízeň v noci, sny žíznivé a z Generálií - periodicita, přesná. (Tato rubrika je zcela evidentně neúplná, je v ní jen jeden lék a už z čisté logiky je zřejmé, že by měla obsahovat celou řadu léků. Měl jsem mít odvahu tuto rubriku nebrat, avšak pokud jsem nechtěl volit rubriku obecné periodicity, která je velmi obsáhlá, neměl jsem z úvodních informací jinou volbu.)
Dostal jsem zcela jednoznačný a očekávaný výsledek - Natrum muriaticum. V diferenční diagnóze jsem zvažoval i čistě symptomatické léky se vztahem ke sliznicím - Teucricum, Sanquinarii a Kalium bichromicum. Vzhledem k tématu chybějícího otce mne v úvahách napadlo též Magnesium carbonicum. Zatím jsem však neměl pádný argument pro předpis ani jednoho z nich a proto jsem podal Natrum muriaticum 30C.
Po léku došlo k určitému zlepšení. Její potíže byly mírnější a kratší, nebrala antibiotika. Velice se při nich potila. Vnímal jsem to jako pozitivní znamení. V příští periodě se vše vrátilo do starých kolejí. Předpis byl tedy zřejmě blízký, přesto však chybný. Po similimu by měly potíže vymizet, nebo alespoň dále slábnout. Tak tomu ale nebylo.
V dalších úvahách jsem upřednostnil symptomatiku nosních sliznic. Z uvažovaných léků jsem se rozhodl pro Kali-bi, které splňuje zároveň podmínku závislosti na vztazích, především rodinných. Scholten uvádí, že složka Chromu vnáší do solí rys lesklého povrchu, který má za úkol zakrýt to nepěkné vespod. To mne přivedlo k úvaze, že by tématem případu mohla být neochota pacientky přiznat před veřejností, že v rodině je něco v nepořádku a snaha prezentovat rodinu na venek jako spořádanou. Zkusil jsem tedy Kalium bichromicum 30C.
Po Kali-bi došlo k další změně. Otok se v očekávaném termínu neobjevil, zpozdil se o týden. Stále to nebylo ono, co bych po správném léku předpokládal. Napadlo mne zeptat se na přesný interval potíží. Řekla mi, že dříve se potíže objevovaly po 3 týdnech, nyní po Kali-bi přesně po 4 týdnech. (Kdybych tak znal třítýdenní interval hned na začátku! Bohužel, často nám úvodní vyšetření nedodá všechny rozhodující informace, možná proto, že se opomineme správně zeptat.)
V repertoriu v kapitole Generálie jsem vyhledal rubriky periodicity po 21 a 28 dnech. Jediné dva léky, které prošly oběma rubrikami, byly Magnesium carbonicum a Tuberculinum. Náhle byl případ zcela jasný. O co jiného mohlo jít, když ji opustil otec a ona to nemohla unést - to je přece situace sirotka, dítěte, kterému chybí otec, téma Magnesia carbonica. Třítýdenní periodicita tohoto léku je zdůrazněna snad ve všech pramenech. Žízeň v noci a žíznivé sny jsou silné potvrzující generálie, protože jsou to symptomy zvláštní. V obou rubrikách je i Nat-m, v rubrice sny dokonce ve třetím stupni. Tato skutečnost přispěla k mému chybnému rozhodnutí v úvodu. Nyní však už nezůstaly žádné stopy pochybností. Po jedné dávce léku Magnesium carbonicum 30C se její potíže už znovu neobjevily. Asi po 14 dnech se na bradě vyrazila vyrážka ve stejném místě, kde byla před rokem, tehdy "vyléčená" alopatickou mastí kožního specialisty. Na můj dotaz, zda ji ještě trápí skutečnost, že je opustil otec odpověděla, že o tom teď vůbec nepřemýšlí. Nejednalo se tedy o příliš hluboký stav a další opakování léku pravděpodobně nebude potřebné. Zatím je již přes 18 měsíců bez potíží.



zobrazit všechny články tohoto autora
logo.gif
titulní strana

publikační server
Homeopatie.
Ivories.CZ
přeji si zasílat
na můj e-mail:

autoři
měsíc
slunce
východ:07:49
západ:16:33
(50E 15N)
kontakt

vaclav.hrabak

volny.cz