přihlásit (s)registrovat konference
  v     v  
  Články  Aktuality  Seznamy  Knihovny 
31. července 2006
Jiří Vrbík Ing.

Náhoda přeje připraveným




V říjnu roku 1998 mne navštívila 29letá žena. Od sedmi let trpí atopickým ekzémem, dříve lokalizovaným jen na levé paži a noze. V těhotenství a po porodu se ekzém zhoršil a rozšířil se na dlaně obou rukou a přední stranu krku. Kromě toho začala být alergická na kovy, nemůže nosit prstýnky, hodinky a nesnese styk s penězi. Je vyučená prodavačka a alergie jí tudíž znemožňuje vykonávat její práci. Je z toho deprimovaná.
Zeptal jsem se, jak se v této situaci cítí.
"Mám vztek, že nemohu nic dělat a myslím jen na to, abych se co nejdříve vyléčila. Vztek si občas vyleju i na dceři. Přemýšlím, proč se mi to pořád vrací. Manžel jezdí často ven, stýská se mi, když není doma. Přepadá mne vnitřní neklid, strach - nevím z čeho. Sevře se mi žaludek a mám stavy úzkosti. Vadí mi, že nechodím do práce, nejsem typ, který jen tak vysedává. Snažím se něco dělat alespoň doma, uklízet, vytapetovat, věnovat se dceři.Ale nemohu se máchat ve vodě, umývat nádobí - ruce mi popraskají do krve a strašně to potom bolí. Bojím se mít další dítě, nezvládla bych to přebalování a praní.Jako prodavačka jsem byla zvyklá být mezi lidmi, neměla jsem čas o něčem moc přemýšlet. Nejsem zamlklá ani konfliktní, umím se zapojit, se zákazníky vycházím dobře a potřebuji kolem sebe lidi.Chtěla bych se mezi ně vrátit."
Zajímalo mne, jestli se někdy hádá.
"Občas ano, třeba když přijde nepříjemná zákaznice, která se mnou jedná jako se služkou. To mi vadí, snažím se jí to dát najevo, jsem ironická a neochotná. Taky se hádám s manželem. Kvůli maličkostem nebo když se neshodneme na výchově dcery. Já se hádám víc. Dokážu být hysterická, křičím, bouchnu do skříně. Pak odejdu do kuchyně a vedu si tam monolog. Melu o tom pořád dokola, hodinu, až to vyprchá - "…ááá, pan P. má vždycky pravdu, no vždyť to známe…" - dostanu to tím ze sebe, uleví se mi. Pak jsem ještě chvíli sama, nemohu jít rovnou za manželem. Ale jsem na manžela hodně vázaná, nedovedu si představit život s někým jiným. Nemám ani potřebu zkoušet to někde jinde."
Jako záliby uvedla plavání (kvůli ekzému nemůže), lyže a čtení. Ale čte prý pouze časopisy, knihy jí připadají příliš dlouhé a unavují ji.
Byla u Jadranu, ale moc jí to nepomohlo. Od dětství trpí hodně na angíny, bolívá ji v krku a mívá při nich horečky 38 až 390 C. Angíny mívá v teplejších dnech, často v létě. Dělají se jí opary na rtech a občas otéká kolem očí.
Chuť k jídlu: ovoce, zelenina, těstoviny brambory, maso, sladké i slané. Nejí koprovku, chobotnice a tlusté maso.
Spánek: nesnáší teplo v ložnici, budí se vedrem, otvírá si okno. Když je sama s dcerou tak špatně spí, protože má strach, že by tam mohl někdo být.
Prostředí: vadí teplo, otvírá okna, snese spíše zimu. V horké vaně se jí dělá špatně a mívá závratě.
Sny: uvedla jen jeden - manžel jí oznámil, že se s ní rozvádí a ona se vzbudila ze sna celá zpocená.
Menstruace: pravidelná, silná, předchází citlivost a bolest prsou týden předem, podrážděnost před menstruací.
Žízeň: normální, spíše pije studené nápoje - minerálky, vinný střik.
Ostatní potíže: občas záněty močových cest, řezání a pálení při močení. Otékají lýtka během léta.

Již od počátku na mne působila typem Kalia. Přímočarost, nekomplikovanost povahy, přirozená touha pracovat, žádné velké psychické problémy, závislost na partnerovi, touha po společnosti, schopnost se pohádat - to jsou jistě silné potvrzující mentální rysy Kalií. Stejně jako úzkost v žaludku, zhoršení před menstruací, otoky kolem očí. Při rozhodování jsem vyloučil Kalium carbonicum, zdála se mi přece jen podstatně živější a méně nudná, spíše s ní byla zábava. Modalita tepla je u Kali-c opačná. Horkokrevnost a nesnášenlivost tepla přesunula můj zájem na soli síry, jódu a brómu. Zpozoroval jsem, že si na oblečení příliš nepotrpí, vypadala dost "ošuntěle", nezvykle na ženu jejího věku. Na mysli mi proto vytanul Sulphur. Závislostí na manželovi, teplotními modalitami a odporem k tučnému připomíná Pulsatillu, o které se často uvádí, že je od Kalia sulphurica takřka k nerozeznání. Kožní problémy jsou u tohoto léku jednou z priorit. Popis léku v Kentovi mi na případ dokonale seděl. Nesnažil jsem se už hledat nějaký další lék a předepsal jsem Kalium sulphuricum 30C.
Měsíc po léku se cítí celkově lépe. Vymizely stavy úzkosti, neměla žádné potíže před menstruací, neotékají nohy ani ruce. Ekzém se první týden velmi zlepšoval a dokonce se částečně vytratil. Zůstal jen na místech, kde byl v dětství - na levé ruce a noze. Po třech týdnech se však opět zhoršil a vrátil se do původního stavu, v jakém byl před léčbou. Psychicky se však cítí v pohodě.
Zopakoval jsem lék ve stejné potenci. Začalo okamžité zlepšování, po deseti dnech kůže zesvětlala a ekzém z krku zcela zmizel. Zlepšení vydrželo ještě 4 dny, pak však došlo ke zcela náhlému a radikálnímu zhoršení. Ekzém se rozšířil i na další části těla, dokonce i tam, kde dříve nebyl.
Nezdálo se mi logické, že by tak náhlé zhoršení mohlo být reakcí po léku, když již předtím po něm došlo ke zlepšení a lék dokázal upravit i její psychiku a některé další problémy. Proto jsem se dotázal, co se těsně před zhoršením událo. Odpověděla, že nic zvláštního. Den předtím jen navštívila svou kamarádku ve fotolaboratoři. Zpozorněl jsem a začal jsem se vyptávat na podrobnosti. Prohlásila však, že s žádnými chemikáliemi nepřišla do styku, že jen spolu chvíli seděly a povídaly si. Ale nedalo mi to. V mládí jsem hodně fotografoval, vyvolával své filmy a vyráběl pozitivy i zvětšeniny. Bromid stříbra ve fotocitlivé vrstvě filmů, bromid draslíku ve vývojkách, kyselina bromovodíková jako produkt vyvolávání okamžitě zaměstnaly mou mysl. Náhle tím dostala smysl i její věta z úvodního rozhovoru, kterou pronesla, když se zmiňovala o své úzkosti: "Cítím se, jako bych něco provedla a přitom vím, že jsem nic neprovedla. Je to jako v dětství, když se na mne rodiče zlobili." Pocit morálky a viny vnáší do svých solí anion Bromu, je to rys známý především u Kalia bromata. Pohled do Kenta na symptomy Bromu (Kalium bromatum v Kentově MM není) potvrzuje oprávněnost mé úvahy: nesnášenlivost tepla a onemocnění po přehřátí, letní nachlazení a angíny, chrapot po přehřátí, levostrannost potíží.
Nový předpis: Kalium bromatum 200C.
Zlepšování po léku nastalo již od druhého dne. Po měsíci mi radostně hlásila, že alergie na kovy zmizela. Sehnala si i zaměstnání - prodává ve zlatnictví(!). Ekzém téměř zmizel, jen sem tam má ještě drobné flíčky. Po dvou měsících už byla v naprostém pořádku, až na suchou kůži na dlaních. Dohodli jsme se na tom, že další kontrola již není nutná. Ozve se sama v případě potřeby.
Od té doby jsem ji neviděl celé dva roky. Znovu jsem se s ní setkal teprve tehdy, když jsem zavítal do zlatnictví, protože jsem potřeboval nový řemínek k hodinkám. Ihned se ke mně hlásila. V tom okamžiku mne však nezajímalo nic jiného, než její ruce. Natáhla je před sebe a hrdě mi ukazovala prstýnky a hodinky na zápěstí, šťastná, že je může nosit. Otočil jsem jí ruce dlaněmi nahoru a všiml jsem si, že pokožka je stále poněkud sušší, než bych očekával. Zmínil jsem se o tom. Slíbila, že se někdy objedná. Ale uběhl již další rok a zatím čekám marně. Snad je to tedy důkazem, že lék vyvolal dlouhodobé léčebné účinky, takové, jaké dokáže vyvolat pouze similimum.
I když jsem přesvědčen, že bych se ke správnému řešení stejně dříve či později dopracoval, pacientčina náhodná návštěva fotolaboratoře proces hledání léku jistě usnadnila a zřejmě i zkrátila.



zobrazit všechny články tohoto autora
logo.gif
titulní strana

publikační server
Homeopatie.
Ivories.CZ
přeji si zasílat
na můj e-mail:

autoři
měsíc
slunce
východ:07:49
západ:16:33
(50E 15N)
kontakt

vaclav.hrabak

volny.cz